První krásy oblasti Milford Sound

Když jsme se po třešních rozhodli vyjet někam dál, byla to první Wanaka, kde jsme spali ve stanu na krásném místě zvaném Roys Peak, o kterém jste si taky mohli přečíst článek z minulé neděle. Potom jsme pracovali 7 dní v kuse v Roxburghu, kde jsme sbírali společně s partou dalších 8 čechů borůvky, a se kterými jsme taky odjeli na týden cestovat. 

A vy se během následujících pár týdnů dozvíte, proč, kde a co jsme za ten týden postupně zažívali. 

Proč? Proč jsme se rozhodli odjet už po týdnu práce do oblasti, kterou jsme ještě neměli procestovanou? Odpověď je jednoduchá. Měli jsme v plánu odjet do oblasti zvané Milford Sound, kterou jsme neměli z minulého roku ještě procestovanou z důvodů záplav. Je to totiž oblast, ve které prší 200 dní v roce. A my jsme potřebovali, abychom tam měli krásně a všechno nám to vyšlo. A taky že ano. 

S partou Čechů, se kterou jsme pracovali na borůvkách jsme začali spřádat plány, jak nejlépe to udělat. Podle předpovědi jsme věděli, že tento týden je ideální na to, aby nám to v Milfordu vyšlo.

A tak jsme v neděli skončili v práci a odjeli jsme směr Milford Sound. V žádné oblasti, kterou jsme tam navštívili nebyl ani sebemenší náznak signálu. Byla to pro nás příjemná očista. Všichni si užívali krásy okolo sebe, bavili se mezi sebou a jedinou dobu, kdy byl někdo na mobilu, byly chvíle, když někdo fotil nebo točil videa. 

První společnou zastávkou bylo místo Eglinton Valley Viewpoint. Odpočívadlo u cesty s nádherným výhledem do hor. To jsme nemohli vynechat. 

Po cestě dál jsme pokračovali k místu Mirror Lakes, nebo-li zrcadlová jezera, kde, když se Vám poštěstí, uvidíte odraz majestátných hor v jezerech, jako v zrcadle. Nejlepší doba, kdy se Vám to může podařit, je brzo ráno nebo večer. Nám se to bohužel nepodařilo, ale i tak tam bylo moc pěkně a stálo to za to.

První krátkou procházkou, kterou jsme v pondělí společně podnikli byla procházka u jezera Gunn. Na parkovišti jsme si připravili oběd, najedli se a mohli jsme vyrazit. Procházka nebyla vůbec dlouhá, šlo se lesem a po chvíli jste došli k jezeru, od kterého jste viděli čisté jezero s takovými to výhledy na hory. 

Moc času nám to nezabralo, proto jsme mohli podniknout náš poslední výlet dne a to bylo jezero Marian. 

Jezero Marian, ke kterému jdete zhruba hodinu a půl cesty lesem, přeskakujete kořeny, velké kameny a míjíte širokou ledovcovou řeku s průzračně čistou vodou. Cesta nebyla moc náročná. Nenudí Vás, protože stále musíte myslet na to, kam dát nohu, kam ruku, abyste někde nespadli. Nakonec dojdete k jezeru, které vybízí k okoupání. 

Jelikož se moje plavky nesly v Marťasovém batohu, a já došla k jezeru dřív než on, šly jsme s holkami do vody jenom v kalhotkách. To bylo poprvé, kdy jsem odhodila svoje zábrany a prsa šla ven. Holky mě v tom nenechaly a udělaly to stejné. Samozřejmě, co jsem vylezla z vody, dorazily moje plavky i s mým klukem. No co, mě to nezabilo a aspoň jsem nemusela sušit plavky. Taky o starost méně.

Ten večer jsme byli u jezera téměř do západu sluníčka, než nás dohnala zima a my se dali do pohybu zpátky lesem k autu.

Noc jsme strávili v Cascade Creek kempu, který byl po cestě, a který nás vyšel na 15$ (225 Kč) na osobu. Jelikož se celá tato oblast nachází ve Fiorlandu, je to známá oblast pro malé, nesnesitelné a strašně nepříjemné malé mušky. Vypadají jako české octomilky, ale tady jsou známé pod pojmem Sandflies. Nebo-li písečné mušky. Jsou malinké, ale dokážou člověku pěkně znepříjemnit život a vytvořit jizvy na těle. Ani si jich pořádně nevšimnete, že si na Vás sedly, ale jak se do Vás zakousnou, zanechají Vám pěkný štípanec a krůpěj krve. Potom to svědí víc než kousnutí od komára a mnohdy zanechají člověku jizvy. Takže i v tomto kempu jsme měly tuto společnost. Nic příjemného, když si chcete nerušeně užívat všech těch krás okolo. 

V úterý ráno jsme se moc dlouho nevyspali. Vstávali jsme před šestou hodinou ráno, protože jsme odjeli na to nejvzdálenější místo v Milford Soundu, kam se dá dojet autem a odkud jsme lodí odjížděli prozkoumat místní vodopády a celý Fjord. 

Ale jelikož to bylo zase jedno velké dobrodružství, nechám Vás trochu napínat a řeknu Vám o něm příští týden.